Akciové podílové fondy | Investování do podílových fondů
 

Objednejte si schůzku

 

Jméno
Příjmení
E-mail
Text
 

Akciové podílové fondy

Akciové podílové fondy investují většinu nebo všechen svůj majetek do akcií. Přitom je dobré vědět, že (mimo další spousty možných způsobů členění) existují akcie tzv. defenzivní, tj. akcie firem, které málo reagují na hospodářský cyklus (elektrárny, výrobci potravin, aj.) a cyklické - citlivé na hospodářský cyklus (developerské a stavební firmy, banky aj.). Dále existují např. tzv. růstové akcie, tj. akcie firem z nových oborů (jmenujme např. internetové platformy sdílené ekonomiky), od kterých se očekává slibný růst.

Dále je vhodné vědět, že podle řady statistik mají akcie společností vyplácejících stabilně vysoké dividendy dlouhodobě vyšší výnosnost, než akcie s nízkými dividendami.

Co je však také důležité vědět, je, že existuje jedno důležité rozdělovací kritérium pro akciové fondy – jsou fondy aktivně a pasivně spravované.

U aktivně spravovaných fondů rozhoduje manažer fondu, kdy které akcie nakoupit a ve kterém okamžiku zase prodat. Pasivně spravované fondy „slepě“ nakupují akcie do svého majetku podle nějakého zvoleného mechanismu, který se osvědčil, a lidská ruka do výběru aktivně nezasahuje. Nejběžnějším příkladem pasivně spravovaných podílových fondů jsou tzv. indexové fondy, které nakupují akcie do svého portfolia slepě podle zvoleného indexu.

Proč investovat do akcií

Důvodem, proč investovat do akcií, je, že většina akciových trhů reprezentovaných akciovými indexy, má dlouhodobě vyšší výnosnost než dluhopisy či nástroje peněžního trhu. Neplatí to však vždy. A výjimek přibývá.

Co je to index

Burzovní index (ve své ryzí podobě) je vážený průměr cen akcií na trhu. Váhy jednotlivých společností v indexu jsou přitom určeny, zjednodušeně řečeno, velikostí společnosti vzhledem k velikostem ostatních společností (poměrem tzv. tržní kapitalizace jedné společnosti vůči tržní kapitalizaci ostatních, zahrnutých v indexu).

No a teď to nejsladší

Stále další a další srovnání ukazují, že výnosnost aktivně spravovaných fondu dlouhodobě významně zaostává za výnosností indexů. Důvodů je mnoho. Můžete si je přečíst např. v knize Investiční strategie pro třetí tisíciletí od Pavla Kohouta nebo v knize Indexové investování v kapitole Důvody průměrnosti aktivních fondů na str. 18.

Historické statistiky ohledně srovnání aktivních a pasivních fondů jsou podle nás silným důvodem pro využití indexových fondů namísto fondů aktivních.

Pozor na „Index plus“

Poté, co došlo k odhalení, že většina aktivních fondů dlouhodobě zaostává za indexem, změnila řada správců taktiku, aby mohli zdůvodnit smysl své existence a také poplatky za správu fondů. Přišli tedy s tzv. „index enhanced“ fondy, „index plus“ fondy a „indexově orientovanými“ fondy. Tím se chce říci, že je fond orientován na tolik oblíbený index, ale „manažerovi fondu se dává příležitost na využití atraktivních tržních příležitostí.“

„Čistokrevných“ indexových otevřených podílových fondů je skutečně nedostatek. Jelikož mezi otevřenými podílovými fondy indexový investor nemá moc z čeho vybírat, můžete vzít „index plus“ fondy v případě nouze také za vděk.

Poplatky, poplatky a zase poplatky

Jedním z důvodů, proč výnosnost aktivně spravovaných fondů zaostává za výnosností indexu, jsou agresivní poplatky, které jsou s investicí do podílových fondů spojené. Poplatky za správu dosahují u akciových fondů běžně 1,5 % z výše majetku fondu ročně. Mnohdy jsou ale i vyšší.. Jen poplatky za správu fondu Vám například při průměrné 5% roční výnosnosti fondu a při 2% ročním poplatku za správu na patnáctiletém investičním horizontu „spotřebují“ 26,14% Vaší investice.

Kdy investice do akcií

Dříve, než si na tuto otázku odpovíme, si uveďme ještě trochu statistiky. Tvrdí se, že čím je investice do akcií dlouhodobější, tím roste pravděpodobnost že na investici neproděláte. Následující grafy a tabulka znázorňují výsledky výpočtů, které jsme provedli s americkým akciovým indexem Dow Jones Industrial Average – nejstarším akciovým indexem na světě.

Relativní četnosti výnosnosti

Kladný výnos

Výnos větší než 5%

Výnos větší než 10%

Jednoletá investice

65,41%

53,07%

30,22% 

Tříletá investice

73,99%

69,06%

38,84%

Pětiletá investice

78,91%

73,97%

41,81%

Sedmiletá investice

84,75%

81,34%

44,49%

Desetiletá investice

86,27%

84,26%

45,80%

Patnáctiletá investice

97,54%

95,48%

48,37%

Z výpočtů je zřejmé, že pokud někdo v období od roku 1928 do roku 2009 investoval do indexu s horizontem 1 rok, vydělal v 65,41% případů. Na investičním horizontu 15 let však činila četnost zisku již 97,54%. Na pravdivosti výsledku našeho výpočtu, totiž, že s délkou investice klesá riziko ztráty při investování do indexu, se shoduje většina současné odborné veřejnosti.

Investiční horizont

Investor se stabilními příjmy

Investor s nestabilními příjmy

1 rok

Ne

Ne

2 – 3 roky

Ne

Ne

4 – 5 let

Ano s vyšším rizikem

Ne

5 – 7 let

Ano s vyšším rizikem

Ne

8 – 10 let

Ano s vyšším rizikem

Ne

10 – 15 let

Ano

Ne

15 – 30 let

Ano

Ne, resp. ano s vyšším rizikem

Kdy akcie, resp. akciové indexy nepoužívat

Doporučení, kdy investici do akcií obecně nepoužít, vychází z předpokladů vyřčených dříve, totiž, že je historicky riziko investice do akcií vyšší na krátkém investičním horizontu a že je o to riskantnější pro investory s nejistými budoucími příjmy, jako jsou třeba umělci.

Investici do akcií je navíc třeba pečlivě volit. Ne zdaleka všechny indexy dosahují dlouhodobě atraktivních výnosů.

Upozornění

Jakékoli informace na této stránce nejsou investiečním doporučením.